Co je to vlastně ten Kitesurfing nebo-li také kiteboarding?

Kitesurfing je sport spočívající v jízdě po vodě na speciálním prkně, tzv. „kiteboard“ a za využití tažného draka neboli  „kitu“. Jde o jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů poslední doby. Zatímco v roce 1998 se tomuto sportu věnovalo pouze několik desítek nadšenců, v roce 2006 byl už počet kitesurferů odhadován na 150-200 tisíci. Je to také jeden z extrémních vodních sportů, který když se naučíte bude pro Vás skvělou zábavou a lehce se stane každodenní závislostí.

Díky technickým inovacím a vývoji se tento sport stává čím dál více bezpečným a dostupným pro všechny sportovní nadšence. V rámci kitesurfingu už také vznikly samostatné disciplíny a konají se různé soutěže po celém světě.

Druhy kitesurfingu

Powerkiting

Powerkiting nebo také zkráceně zkráceně jen kiting je druh sportu, který pomocí kite (draka) využívá sílu větru k pohybu po zemi, sněhu nebo vodě. Mezi sportovní odvětví powerkitingu patří:

• kitesurfing – jízda s drakem po vodě. Jezdí se s nafukovacími draky, případně se speciálními komorovými draky s uzavřenou náběžnou hranou.

• snowkiting – jízda po sněhu na snowboardu nebo lyžích (existují i speciální snowkiteboardy, které se na první pohled příliš neliší od snowboardu). V Česku poměrně rozšířená varianta powerkitingu díky cenové dostupnosti (v porovnání s kitesurfingem), bezpečnosti (v porovnání s landkitingem) a vhodným podmínkám.

• landkiting – jízda po zemi na landboardu. Landboard je podobný malému snowboardu nebo velkému skateboardu, má velká terénní nafukovací kola s průměrem kolem 10 cm. Většinou nemá pevné vázání. Jezdí se hlavně na plážích, používají se velké padáky, které umožňují dlouhé skoky. Často se landboardu říká mountainboard.

• buggykiting – vozítkem je tříkolka, která má dvě zadní kola široko od sebe a jezdec sedí mezi nimi. Protože je těžiště hodně nízko nad zemí, je hodně stabilní i při silnějším větru. Řídí se předním kolem ovládaným nohama. Draci se používají menších velikostí, obvykle o ploše 3 – 5 m2, mají čtyři šňůry a řídí se většinou madly (klasické řízení pomocí hrazdy je pro jezdce na buggyně nepohodlné).

My se díky naší zeměpisný poloze zaměříme pouze na kitesurfing 🙂

Kitesurfing

Kitesurfing, též také kite surfing nebo kiteboarding je sport spočívající v jízdě po vodě na prkně (board) za pomoci větru a draka (kite). Jde o jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů. Ještě v roce 1998 se tomuto sportu věnovalo pouze několik desítek nadšenců. Od té doby zájem o tento výjimečný sport každým rokem stoupá. V roce 2016 počet kitesurferů překročil miliónovou hranici. Díky technickým inovacím a vývoji se tento sport stává bezpečnějším a dostupnějším. V rámci kitesurfingu už také vznikly samostatné disciplíny, jako například wake style, wave riding, freestyle nebo speed.

Historie kitesurfingu

Velkým mezníkem pro využívání “kajtů” na vodě byl model „Wipika“ od bratrů Legaignoux z roku 1997. Zavedli revoluční konstrukci tvarovaných nafukovacích komor a zjednodušený systém ukotvení šňůr, což výrazně vylepšilo možnost odstartovat draka z vody. Model Wipika se velmi podobal dnešním „Céčkům“. Bruno Legaignoux pokračoval ve vývoji draků a později se stal autorem designu nazvaného „Bow kite“, který je dnes v sortimentu většiny výrobců. Už od roku 1998 existovaly školy kitesurfingu a tento sport se pomalu začínal rozšiřovat. První závody se konaly na ostrově Maui v září 1998, vítězem byl Flash Austin.

Změnu prodělaly i designy kiteboardů. V roce 1999 se začala používat jednostranná prkna odvozená od prken na windsurfing, ale během příštích dvou let převládla oboustranná prkna podobná wakeboardu. Od té doby šel vývoj dál a v dnešní době si “kajter” může vybrat z velkého množství značek a druhů jak draků, tak i prken a další výbavy, která je pro tento krásný sport důležitá.

Výbava pro kitesurfing

Tažný drak (kite) – je základní částí výbavy. Rozdělují se na komoroví a nafukovací draky.

• Komoroví draci – konstrukcí jsou velmi podobní křídlu pro paragliding. Drak se skládá ze dvou vrstev látky, mezi kterými je řada vzduchových kapes (komor) oddělených látkovými žebry. Žebra určují tvar draka, tvar žeber je velmi podobný profilu křídla letadel. Náběžná hrana draka je otevřená, což umožňuje naplnění komor vzduchem a udržování stálého tlaku uvnitř komor. Nosné i ovládací šňůry jsou rozvětveny a uchyceny k tělu draka v mnoha bodech, což pomáhá udržovat stálý tvar. Draci komorové konstrukce se používají většinou pro pozemní varianty powerkitingu a také se hodí pro trénink začátečníků, protože po pádu na zem splasknou a ztratí tah. Vyrábějí se i komoroví draci s uzavřenou náběžnou hranou, uzpůsobení k použití na vodě; k jejich masovému rozšíření mezi kitesurfery ale zatím nedošlo. Běžně vyráběné velikosti komorových draků jsou 3-15m² (výjimečně až 22m²). Používaná velikost záleží na účelu použití, váze jezdce a aktuálních podmínkách. Malé velikosti (3-5m²) se používají pro trénink, jízdu na bugině nebo bruslích po hladkém povrchu, případně pro snowkiting a landkiting při extrémním větru. Při standardních větrných podmínkách se pro snowkiting a landkiting používají velikosti 6-15m², v závislosti na váze a zkušenostech jezdce.
• Nafukovací draci – na rozdíl od komorových draků mají nafukovací draci pevnou konstrukci. Konstrukce se skládá z několika vzduchových kapes, které po nafouknutí na dostatečný tlak drží tvar. Jedna hlavní kapsa vyztužuje náběžnou hranu draka, další menší kapsy fungují jako žebra a udržují samotné tělo draka napnuté.

Nafukovací draci se používají při kitesurfingu, protože je možné znova nastartovat pokud spadnou do vody. Někdy se používají i při pozemních variantách powerkitingu (snowkiting, landkiting), ale nevýhodou oproti komorovým drakům je nutnost nafouknout draka pumpou a také nebezpečí poškození – propíchnutí kapes.

Trapéz (harnes,sedák) – je název pro úvazek, který má jezdec kolem těla a za který je připevněn drak. Existují trapézy sedací (se smyčkami kolem stehen) a bederní, některé bederní trapézy mají navíc jako součást protinárazovou vestu. Pro kitesurfing je možné použít i trapéz na windsurfing, ale nedoporučuje se to; na první pohled je menší rozdíl pouze ve tvaru háku a v přítomnosti poutka na zadní části trapézu.

Kiteboard (board, prkno) – je kompozitová nebo dřevěná deska. Existuje několik typů, především jednosměrné kiteboardy, které mají výrazně odlišenou špičku a patku, a obousměrné, které jsou naprosto souměrné. Vázání se většinou skládá pouze z poutek, někteří jezdci ale používají I wakeboardové vázání, které je vhodnější pro některé wake-style triky. Tvary a velikosti kiteboardů se velmi liší a závisí na schopnostech jezdce, stylu jízdy, povaze vodní hladiny a síle větru. Cca.od roku 2013 přišli na trh nové boardy tzv. foilboard.

Bar (hrazda, ráhno se šňůrami) – slouží k ovládání kite. Každý výrobce draků se zaměřuje i na výrobu baru, které jsou ve více velikostech podle velikosti používaného draka.

Pumpa – na kite plážích určitě mají malý kompresor na nafouknutí kite, ale na opuštěnějším místě si ho asi pusou nebudeš nafukovat 🙂

Kite leash – bezpečnostní systém s karabinou na jednom konci a jednoduchým, vysoce spolehlivým odstřelovacím systémem na konci druhém.

Neopren – se často používá, s výjimkou ježdění v mimořádně teplých oblastech za mírného větru. Silný vítr v kombinaci s mokrou pokožkou způsobuje rychlou ztrátu tělesného tepla i v případě, že teplota vzduchu je vysoká. Dalším důvodem pro použití neoprenu je ochranná funkce proti nárazům nebo žahavým živočichům.

Bezpečnostní nůž – je někdy doporučován jako nouzový prostředek pro případ zamotání šňůr a následného ohrožení.

Přilba – je často používána pro ochranu hlavy před nárazem o vodní hladinu, o kiteboard a při nehodách na břehu.

Protinárazová vesta (impact vest) – je lehká tenká vesta, která slouží k ochraně vrchní části trupu. Může snížit riziko vyražení dechu nárazem o vodu, poranění žeber nárazem do prkna apod.

Board leash – je šňůra, která poutá volně prkno k jezdci a zabraňuje odplavání prkna v případě pádu. Nevýhodou board-leashe je, že při pádu může být jezdec chvíli tažen vodou, než získá kontrolu nad drakem, a v takové situaci hrozí úraz o přivázané prkno. Při použití board-leashe je naprostou povinností přilba.

 

Styly kitesurfingu

Freestyle – znamená v kiteboardingu především skákání a předvádění triků ve vzduchu. Samotný freestyle se dělí na několik dalších disciplín a stylů:

• Unhooked – styl ježdění a skákání bez použití trapézu – jezdec se z trapézu vyhákne a nějakou dobu drží draka pouze v rukou. To umožňuje velké množství triků, při kterých si jezdec nějakým způsobem podává za zády ovládací hrazdu.
• Wakestyle – je styl skákání velmi podobný skákání na wakeboardu. Jezdec se nedostává do vzduchu díky manévrování s drakem, ale pouze díky ostrému zahranění, čímž se vytvoří potřebné napětí šňůr.
• Hangtime – je soutěžní disciplína, při které jde o co nejdelší dobu strávenou ve vzduchu. Rekord drží Jesse Richman, který na Big Air Windjamu 2007 předvedl skok trvající 22 sekund.

• Wave riding – (ježdění na vlnách) je jedna z nejextrémnějších forem kiteboardingu. Spočívá v jízdě ve vlnách vysokých až několik metrů, většinou u korálových útesů kde se vlny lámou. Jezdci jezdí co nejblíže lámajícímu se hřebeni vlny, což je velmi nebezpečné, ale také divácky atraktivní. Pro wave riding se používají jednosměrná prkna podobná svým tvarem prknům pro surfing.

• Speed riding – je disciplína zaměřená na maximální rychlost. Měří se většinou průměrná rychlost na 500 metrů dlouhém úseku. tato disciplína vyžaduje velmi specifické podmínky, jako je silný velmi stabilní vítr a hladká vodní hladina. Současný oficiální rekord drží Alexandre Caizergues s rychlostí 88,7 km/h. Sjoukje Bredenkamp z JAR drží ženský světový rekord 78,4 km/h. Neoficiální světový rekord 94,2 km/h na 500 m dráze drží Tilmann Heinig od 26. ledna 2008. Ten samý den dosáhl Heining maximální okamžité rychlosti (měřené přístrojem GPS) 102 km/h

Pozor na nebezpečí spojené s kitováním

Kitesurfing se řadí mezi extrémní sporty a nese s sebou mnohá rizika. Velmi často dochází při kiteboardingu k lehčím či vážnějším zraněním. Paradoxně se nejčastěji zraní pokročilí jezdci, kteří předvádějí vysoké skoky a další obtížné prvky. Je také dokázáno, že největší počet nehod se stane na břehu či v blízkosti břehu v důsledku náhlého poryvu větru. Existuje mnoho obecně přijímaných bezpečnostních pravidel jejichž dodržování snižuje riziko úrazu na minimum.

Za mimořádně nebezpečné je považováno skákání na mělčině a poblíž pevných objektů, ježdění v místech kde se směrem po větru nacházejí pevné překážky a ježdění v těsné blízkostí dalších jezdců. Další nebezpečí spočívá v možnosti zamotání draka a jeho pádu na vodu. V některých případech není možné draka znovu odstartovat, přesto se však do torza ležícího na vodě stále opírá vítr. Pokud fouká vítr směrem od břehu, hrozí jezdci, že bude odtažen na otevřené moře.Valná většina draků má dnes bezpečnostní systém, který umožňuje draka odstřelit aktivováním jednoduché pojistky. Drak ztratí tah a spadne, je však stále k jezdci připoután alespoň jednou šňůrou, která se dá také jedním trhnutím odpojit.

V souvislosti s nebezpečností tohoto sportu vznikl problém půjčovnám kiteboardového vybavení, protože v případě, že si vybavení půjčí úplný začátečník, je velice pravděpodobné že dojde ke zranění či poškození vybavení. Tento problém vyřešila Mezinárodní organizace kiteboardingu (IKO – International Kiteboarding Organization) https://www.ikointl.com/ , když zavedla jednotný systém průkazů vydávaných školenými instruktory. IKO průkaz vypovídá o schopnostech svého majitele a na základě průkazu půjčovny po celém světě vybavení půjčují.